Srdcem zábleskového přístroje jsou kondenzátory, které se nabíjejí, uchovávají náboj a pak jej přes záblesk výbojky uvolní. Jde v podstatě o druh baterie. A jako na baterii je dobré o něm přemýšlet. Nebo ještě lépe - přirovnáme jej k lidskému srdci.

Představte si sportovce, jeho srdce by potom rozhodně mělo být ve skvělé formě, pokud se nepřepíná. Na druhé straně, člověk vyznávající "gaučing" bude také spokojený, ale jen do doby, než po něm někdo bude chtít podat výkon.

Se zábleskovými kondenzátory je to naprosto stejné.

Jsou-li používány (fotíte, blejskáte), jsou udržovány v dobrém stavu a stárnou jen s časem. Pokud však budete blejskat jen občas, např. 1x za 3 měsíce, elektrolyt v kondenzátoru začne ztrácet, či spíše zapomínat schopnost udržet si náboj. Tak se stane, že část elektrolytu náboj není schopna udržet a jiná část zase ano. Nabíjecí obvod se však do něj snaží dostat požadovaný náboj za každou cenu a tak se elektrolyt začne zahřívat, kondenzátor nafukovat, až v krajním případě praskne - někdy to je doprovázeno akustickým "prááásk". Není to nic hrozného, jen to smrdí, kouří a lidi okolo se mohou leknout.

Pokud se toto stane, je vhodné zanést přístroj do servisu co nejdříve, protože vyteklý elektrolyt je slabá kyselina a čím déle tam zůstane, tím se zvyšuje možnost dalšího poškození přístroje.

Tak daleko to však dojít nemusí, když budete vědět, na co si dávat pozor a co by jste měli dělat. Není to nijak složité a může Vám to významně pomoci prodloužit životnost kondenzátorů právě jsou-li přístroje využívány jen občas.

Takže jak na to?

Více v článku Formování kondenzátorů.